|
|
Interní audit a jeho role v ošetřovatelské praxi
JINDRLOVÁ, Lenka
Současný stav: Dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je povinností každého poskytovatele zdravotních služeb zavádět do praxe interní kontrolní systém. Smyslem interních auditů je identifikovat odchylky od doporučených postupů a sjednat jejich nápravu. Cílem výzkumné studie bylo zjistit názor všeobecných sester a interních auditorů na vliv interních auditů na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace. Metodika: Design empirického výzkumu byl tvořen kvantitativně-kvalitativními postupy, technikou obsahové analýzy vybraných interních předpisů, polostrukturovaných rozhovorů a sekundární analýzou zdravotnické dokumentace (interní audit). Do kvalitativní části výzkumu se zapojilo pět všeobecných sester pracujících na Interním oddělení vybrané nemocnice Jihočeského kraje a pět interních auditorů téže nemocnice. Byla provedena obsahová analýza tří interních předpisů. V kvantitativní části výzkumu byl realizován audit 285 uzavřených ošetřovatelských dokumentací. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že interní audity ošetřovatelské dokumentace statisticky významně zvyšují správnost vedení záznamů ošetřovatelské péče. Opakováním auditu ošetřovatelské dokumentace došlo ke zlepšení vedení dokumentace v oblasti: označení formulářů ID pacienta, standardního postupu oprav záznamů, zhodnocení rizika vzniku dekubitů, záznamu o edukaci o invazivním vstupu, návrhu preventivních opatření minimalizujících riziko pádu a záznamu o nepodání léků. Sestry a auditoři hodnotí interní audit jako vhodný nástroj k udržení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Závěr: Na základě zjištěných nedostatků ve vedení ošetřovatelské dokumentace doporučujeme managementu nemocnice zvýšit frekvenci interních auditů, identifikovat kořenové příčiny chyb při vedení dokumentace a sjednat jejich nápravu. V neposlední řadě uspořádat odborné semináře na danou problematiku.
|
|
|
Potřeby a zkušenosti rodin s dítětem se spinální muskulární atrofií - současná situace a výzvy pro systém sociálních a zdravotních služeb v ČR
Schagererová, Iveta ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tichá, Růžena (oponent)
Práce se zabývá situací rodin, ve kterých se narodilo dítě se spinální muskulární atrofií. Toto vzácné genetické onemocnění závažně postihuje nervosvalovou soustavu dětí a zkracuje délku jejich života. V nejzávažnějších typech dochází k selhání dechových funkcí již v prvním roce dítěte. Tato práce se zaměřuje na to, jakou podporu nabízí těmto rodinám systém sociálních a zdravotních služeb v České republice. Dále zkoumá, jaké jsou potřeby těchto rodin a do jaké míry je systém schopen je saturovat. Významným prvkem je tu vnímání kvality péče z hlediska rodin v roli pacienta. Výzkum byl realizován za použití kvalitativních výzkumných metod, tou hlavní bylo polostrukturované interview mapující cestu rodin systémem sociálních a zdravotních služeb. Práce pak porovnává zjištěné zkušenosti rodin s teoriemi, legislativou a dalšími normativními rámci a navrhuje opatření pro zvýšení spokojenosti rodin se službami, které s ohledem na onemocnění dítěte využívají. Klíčová slova: spinální muskulární atrofie, vzácná onemocnění, autonomie pacienta, péče orientovaná na pacienta, cesta pacienta systémem služeb, kvalita péče.
|
|
| |
|
| |
|
|
The needs of vulnerable older people in home health care
Dostálová, Vladimíra ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Auer, Stefanie (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby starších zranitelných lidí v domácí zdravotní péči, vznikla v rámci doktorského studia Dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a byla realizována jako součást projektu podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči" (GA UK č. 760219). Celkovým cílem projektu tří řešitelek, kde jsem byla koordinátorem výzkumného projektu, bylo objasnit, jaké jsou potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku jak v domácí zdravotní péči, tak i v péči nemocniční, včetně potřeb pacientů žijících s demencí. Cílem této disertační práce bylo zjistit, jaké jsou potřeby starších zranitelných pacientů v domácí zdravotní péči. Tato disertační práce se skládá ze čtyř odborných článků. V době psaní této práce byly publikovány v recenzovaných periodikách dva články a dva články byly v recenzním řízení. V úvodu a závěru je práce doplněna kapitolami, které zasazují odborné články do kontextu a vytváří tak komplexní pohled na potřeby zvláště zranitelných starších lidí v domácí zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř předložených odborných článků byly publikovány (1) nebo byly v recenzním řízení (2) v mezinárodních časopisech, je...
|
|
|
Potřeby seniorů a problematika jejich naplňování v nemocniční péči
Bláhová, Hana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Macková, Marie (oponent) ; Kisvetrová, Helena (oponent)
Předložená disertační práce doktorského studijního programu Ph.D. oboru Studia dlouhověkosti byla zpracována a finančně podporována projektem GAUK - Grantové agentury Univerzity Karlovy č. 760219 s názvem "Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči", jehož jsem spoluřešitelkou. Uvedený výzkumný projekt je zároveň v intencích strategického záměru a dlouhodobé činnosti výzkumného týmu CELLO (Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče), který je vědeckou základnou doktorského studia Longevity Studies (Studia dlouhověkosti). Hlavním cílem projektu GAUK je poskytnout komplexní přehled potřeb zranitelných starších pacientů, kterým je poskytována zdravotní péče. Projekt je směřován do tří oblastí, kterými jsou: potřeby pacientů s demencí, potřeby geriatrických pacientů v domácí péči a potřeby geriatrických pacientů v nemocniční péči. Dílčími cíli je explorace dosavadního poznání uvedené problematiky na základě review české i zahraniční literatury. Cílem vlastního šetření je, zjištění postojů a názorů na uspokojení potřeb pohledem pacientů a zdravotníků. Praktickým cílem pak je vytvoření doporučení dobré praxe pro zdravotní péči o tyto pacienty. Disertační práce se skládá z celkem sedmi publikací. V době psaní této práce byly publikovány...
|
|
|
Reforma péče o duševní zdraví v České republice
Šilhanová, Andrea ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuálním legislativním zakotvením zdravotní a sociální péče o duševní zdraví. Ve druhé kapitole teoretické části se věnuji klasifikaci duševních onemocnění. Třetí kapitola, z mého pohledu velmi důležitá, popisuje transformaci zdravotní a sociální péče v zahraničí. Praktickou část tvoří pilotní průzkum pro Ministerstvo zdravotnictví. Cílem bylo zjistit spokojenost klientů se sociálními a zdravotními službami, které jsou součástí procesu léčby duševního zdraví. Spokojenost byla zjišťována prostřednictvím dotazníků, které měli pacienti k dispozici u svého ambulantního psychiatra. Tyto dotazníky vznikaly u kulatých stolů, kde se sešli odborníci, pacienti a poskytovatelé služeb. Výsledkem průzkumu byla nespojenost klientů s lůžkovým oddělením psychiatrie v nemocnici. Sociální a zdravotní služby na sebe nenavazují. Experti spolu nekomunikují. Tragickým zjištěním bylo, že ambulantní psychiatr má v průměru třináct minut na vyšetření jednoho klienta. Jednoznačně Česká republika potřebuje Centra duševního zdraví, pro komplexní péči o pacienta.
|
|
|
Hygiena rukou zdravotnických pracovníků při poskytování péče ve zdravotnickém zařízení
Hájková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce, je zaměření na problematiku týkající se hygieny rukou u zdravotnických pracovníků, při poskytování péče ve zdravotnickém zařízení. I přesto, že toto téma je často zmiňované, je v praxi méně chápáno, nebo špatně vysvětleno. Někdy, je ze strany zdravotnických pracovníků opomíjeno, nebo bagatelizováno. Teoretická část, je rozdělena do 7 kapitol. Zde je uvedena anatomie a fyziologie kůže, mikrobiologická a epidemiologická situace, opatření zaměřená na eliminaci zdroje a zamezení cesty přenosu, účinné metody dezinfekce, sterilizace, k eliminaci mikroorganismů a jejich přenosu, ve zdravotnickém zařízení. Hygiena rukou a její techniky, správné používání osobních ochranných pracovních pomůcek, hygiena nehtů a v neposlední řadě péče o pokožku. Vysvětlení pojmu nemocniční nákaza, která zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, zvyšuje diagnostické i terapeutické intervence a celkově zhoršuje kvalitu poskytované péče s prodloužením doby hospitalizace. Práci jsem vypracovala na základě vyhledávání relevantních zdrojů k tématu. Zdroje jsem čerpala především z guidelines WHO, CDC, vyhlášky č. 306/2012 Sb. a na základě rešerše literatury z Národní lékařské knihovny. Souhlas pro provedení akčního výzkumu jsem získala od náměstkyně ošetřovatelské péče konkrétního zdravotnického zařízení,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.